Jak se dává první pomoc? Zachraňte život sobě nebo druhým pomocí KPZ

 Jak se dává první pomoc? Zachraňte život sobě nebo druhým pomocí KPZ>

KPZ - krabička poslední záchrany obsahuje výbavu, která se sejde každému turistovi, milovníkovi campingu nebo nadšenci survival aktivit. V malém praktickém balení naleznete nejpotřebnější věci k přežití ve chvíli, kdy nemáte přístup ke svému kompletnímu výstroji. KPZ může být v provedení i jakési minilékárničky, díky které můžete podat základní ošetření sobě nebo ostatním členům výpravy. V některých případech může krabička poslední záchrany doslova zachránit i život. V kombinaci se správně podanou první pomocí tak zvládnete neočekávané a životohrožující situace bez větších komplikací. 

Mimochodem, víte, jak se první pomoc dává? Přečtěte si její základní kroky a také informace o tom, co všechno KPZ obsahuje a v jakých situacích vám může být krabička poslední záchrany nápomocná.

Zásady první pomoci, které by měl znát každý

Podat první pomoc dnes neumí více než třičtvrtě dospělé populace. Často se dokonce vyskytují případy, kdy zachraňující sice zná teorii, ale uvést ji do praxe se neodváží. Důvodem je strach, „aby něco nezkazil“. Odborníci však zvedají varovný prst. Jakákoli první pomoc je totiž účinnějším řešením, než nepodat pomoc vůbec. Co byste měli vědět? 

Co je první pomoc?

První pomoc je soubor bezprostředních činností, pomocí kterých oddálíte nebo dokonce zcela eliminujete ohrožení života poraněné osoby. Na první pohled by se mohlo zdát, že je první pomoc komplikovaná. Stačí však postupovat podle jednotlivých kroků, které nejsou vůbec složité. Nikdo totiž od vás neočekává, že obratem ruky vyřešíte komplikovanou zlomeninu nebo masivní krvácení. Zraněnému však můžete svou intervencí doslova zachránit život, než ho do rukou převezmou profesionálové. A to je ten nejsilnější argument, proč mít znalost o tom, jak se dává první pomoc.

Než začnete podávat první pomoc…

Je důležité odhadnout situaci. Pohledem, zhodnocením okolností a pokud možno rychlým rozhovorem s poraněným. Jak?

  1. Zjistěte, zda je zraněná osoba při vědomí. 
  2. Přesvědčte se, zda dýchá.
  3. Ověřte si, zda nekrvácí (vnější krvácení).

Tyto kroky můžete provést souběžně během pár vteřin. Pokud je dotyčný při vědomí, začněte s rozhovorem, pomocí kterého zjistíte to nejdůležitější – co ho bolí, jaký má problém, jak se cítí. V případě, že to situace vyžaduje a máte dojem, že je zraněná osoba zmatená, dezorientovaná nebo pod vlivem omamných látek, na začátek nezapomeňte říci, že mu chcete pomoci. 

Důležité: Pokud máte podezření na zranění páteře nebo krku, s poraněným nehýbejte (netřeste jím, nepřemisťujte ho). 

Pohledem/dotykem zkontrolujte i oblast vlasů, případné výtoky z nosu/úst, stav zornic, průchodnost dýchacího ústrojí, rány nebo cizí tělesa v oblasti břicha a hrudníku a citlivost končetin. Následně postupujte podle toho, kde zjistíte problém nebo omezení. Pokud to situace vyžaduje, volejte záchrannou zdravotní službu.

Na které číslo mám volat?
 

155 – při zdravotních potížích

112 – při zdravotních potížích v kombinaci s předpokládaným zásahem jiných členů záchranného systému (hasiči, policie) 

V případě, že neumíte situaci zvážit, volejte 112, operátoři vás navigují. Vyškolení zdravotníci vám také poradí, jak postupovat do příchodu lékařů a udržet zraněnou osobu naživu. Pokud však chcete ovládat základy první pomoci, připravili jsme pro vás přehled, jak postupovat v nejčastějších situacích, které se během turistiky a různých outdoorových aktivitách mohou stát.

Nejčastější situace v přírodě: Jak se podává první pomoc, …

… když poraněný nedýchá nebo lapá po dechu

Taková situace patří k život ohrožujícím stavům a setkat se s ní můžete opravdu kdykoli. Pokud jste se ocitli v situaci se zraněným člověkem, který má potíže s dýcháním, případně jste po provedení předchozích kroků zjistili, že nedýchá vůbec a je v bezvědomí, rozhodují vteřiny. Osobu položte na tvrdou podložku a zprůchodněte dýchací cesty tak, že hlavu jemně zakloníte, jednu ruku položíte na čelo a prsty té druhé jemně nadzvednete bradu. Začínáme s umělým dýcháním a stlačením hrudníku.

  • Pokud se jedná o dítě, na začátek podáme 5 vdechů, následně 30 stlačení hrudníku prostřídaných se 2 vdechy

  • V případě dospělé osoby oživování začínáme 2 vdechy a střídáme s 30-ti stisky hrudníku. 

Mezi intervaly kontrolujeme, zda se dýchání obnovilo (sledujeme pohyby hrudníku, posloucháme u nosu nebo úst, vnímáme proudění vzduchu bezprostředním kontaktem).

Jak stlačit hrudník při zástavě dýchání?

Dlaň jedné ruky položte na místo uprostřed hrudníku. Následně ji překryjte druhou rukou, také směřující dlaní k hrudníku a proplette si prsty. Pomocí natažených loktů začněte hrudník stláčať tak, že po stlačení nastane úplné uvolnění. Tlak vyvíjejte do hloubky přibližně ⅓ hrudníku (u dospělé osoby přibližně 5 centimetrů) a přesvědčte se, že netlačíte na břišní dutinu nebo spodní žebra. Důležitá je intenzita 100 stlačení hrudníku za minutu (3 stlačení za 2 sekundy).

Jak dávat umělé dýchání?

V poloze zprůchodněných dýchacích cest (záklon hlavy a mírné nadzvednutí brady) zajistěte nos stisknutím, aby vdechovaný vzduch neunikl ven. Následně se přirozeně nadechněte, obsáhněte otvor úst poraněného svými rty a vdechněte v trvání přibližně jednu sekundu. Zároveň sledujte, zda se hrudník nadzvedává. Výdech nastane spontánně. Vdech ještě jednou opakujte. 

Kdy přestat s umělým dýcháním?

Takovou první pomoc byste měli postiženému podávat až do příchodu záchranné služby, případně, dokud vás někdo nevystřídá. Nebo samozřejmě do chvíle, kdy se vám podaří ho oživit. 

… když má osoba zranění s masivním vnějším krvácením

Při outdoorových sportech a turistice jsou zranění, jako například řezné nebo tržné rány, častým jevem. Důležité je najít místo a ránu přímo zatlačit rukou (pokud možno čistou tkaninou nebo obvazem, případně tlakovým obvazem, pokud potřebujeme ruku k dalším úkonům). Místo zranění je třeba znehybnit a umístit nad úroveň srdce. 

Pokud se v ráně nacházejí drobná cizí tělesa (kamínky, nečistoty) a krvácení není rozsáhlé, ránu se pokusíme vyčistit. V případě větších kousků se nepokoušíme o jejich odstranění, jelikož jejich přítomnost může napomáhat zabránění krvácení. V takovém případě směřujeme okraje rány k sobě, předmět obložíme do výšky, v jaké vyčuhuje přes tkáně a ránu obvážeme. Často se stává, že se postižená osoba dostane do šoku.

… když je zraněn v šoku

Pokud je zraněná osoba při vědomí, šok je jedním z nejčastějších průvodních jevů při zraněních. Projevuje se například nevolností, neklidem, rozostřeným viděním, nadměrným pocením se, studenou pokožkou, slabým pulzem a zrychleným dýcháním. 

Výchozím řešením, pokud je to možné, je uložit osobu v šoku do polohy, kde mu nadzvedneme nohy do výšky 30 centimetrů. Zároveň se snažíme zajistit mu podmínky, které splňují 5T – teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti a transport.

Důležité: Pokud má osoba v šoku pocit žízně, řešením není podání tekutin, ale ovlažování rtů. Příjem tekutin může vyvolat zvracení, které by šok ještě více prohloubilo.

NÁŠ TIP: Skvělý pomocníkem, který poraněné osobě zajistí teplo, je spratná nouzová přikrývka nebo dokonce praktická nouzová tělesná kapsa, která navíc ochrání před pronikáním vody.

… když máme podezření na zlomeninu

Při zavřené zlomenině je obzvláště obtížné rozeznat závažnost zranění. Prvním projevem pro zhodnocení situace je bolest. No vytčený nebo podvrtnutý kotník či pohmožděniny ruky mohou bolet stejně intenzivně. Pokud je v místě postižení navíc ztížen nebo nemožný pohyb, je zlomenina pravděpodobnou možností. U takzvané otevřené zlomeniny, kde je možná na první pohled zřejmý rozsah poranění, je třeba navíc řešit i krvácení (viz výše).

Základem je v obou případech fixace. Důležité je část těla zpevnit oporou nad i pod poraněným místem a v ideálním případě znehybnit klouby nad a pod ránou (například při zlomenině nohy v oblasti píšťaly znehybnit koleno i kotník). Skvělým pomocníkem při zlomeninách horních končetin je trojcípý šátek nebo jeho improvizovaná verze z oděvu a u dolní končetiny je spolehlivou oporou právě druhá noha.

KPZ – krabička poslední záchrany a její nepostradatelný obsah

Důvodů, proč mít při turistice, survival aktivitách či kempu takového pomocníka vždy po ruce, je snad milion. Ten nejdůležitější ale je, že vám spolu s výše uvedenými vědomostmi o první pomoci dokáže skutečně zachránit život. 

KPZ - krabička poslední záchrany a její obsah

Výhody KPZ: Mini lékárnička a survival kit v jednom

Největší výhodou krabiček poslední záchrany nebo survival kitů (pod tímto názvem je naleznete také) je jejich velikost. Rozměry, které vám rozhodně mnoho místa v zavazadle nezaberou, oceníte, když se budete rozhodovat, jakou výbavu si na turistiku vzít. V jednom praktickém balení najdete jednoduše vše, co v případě neočekávané situace může zvrátit hrozící nebezpečí či dokonce ohrožení života. KPZ je v podstatě vaší osobní minilékárničkou a pouzdrem, které obsahuje věci k přežití, zároveň.

Jak vybrat nebo sestavit krabičku poslední záchrany?

KPZ je vlastně vcelku osobní věc. Tak jako v případě dámské kabelky, jejíž výběr podléhá osobním preferencím majitelky, i v případě krabičky poslední záchrany je třeba přihlížet k několika základním parametrům.

  • pro jaký účel ji potřebujete (lehká túra či několikadenní trek, případně survival pobyt v přírodě)

  • v jakých podmínkách ji budete využívat (les, poušť, mokřady,…)

  • v jakém ročním období plánujete outdoor aktivitu (zima, léto)

  • jak ji budete přenášet (rozhoduje při rozměrech) 

  • jaký jste zkušený (zda dokážete založit oheň nebo přežít v lese)

  • jak dobře znáte moderní pomůcky v survival kitech

KPZ si můžete nakonec sestavit i sami. Pokud například víte, že je součástí vaší výbavy i extra mini lékárnička, můžete sterilní obvazy v KPZ nahradit například jednou dávkou MRE jídla nebo jinou potřebnou survival výbavou. Vždy si výbavu navíc můžete doplnit o praktické pomocníky, kteří nejsou vysloveně součástí krabičky poslední záchrany, ale víte, že jsou pro vás v případě nouze nepostradatelní. Příkladem je šikovná skládací kempinková pilka nebo jiné survival doplňky. V případě, že si však plánujete krabičku poslední záchrany zakoupit, podívejte se, jaký je její doporučený obsah.

Minilékárnička na cesty a turistiku

Obsah KPZ: co všechno najdete v krabičce poslední záchrany?

Podle výše uvedených parametrů pro výběr KPZ je jasné, že jich na v nabídce naleznete opravdu množství. Mezi základní obsah však patří:

  1. zápalky nebo křesadlo na založení ohně
  2. obvaz a leukoplastové kousky
  3. nůž
  4. šňůra nebo paracord
  5. šití (jehla a nit)
  6. píšťalka
  7. pevný líh, parafínová kostka či jiný podpalovač

Toto minimum by mělo být umístěno ve voděodolném pouzdře nebo je alternativou set pro přežití s ​​obalem z paracordové šňůry

NÁŠ TIP: Více o výhodách paracordu nebo vkusného náramku z něj se dozvíte v článku Náramek paracord – co to je, k čemu slouží a jak jej uplést?

Paracord - pomůcka pro survival

Věříme, že jste si díky těmto informacím oprášili znalosti a postup, jak se podává první pomoc a také si dokážete vyskládat či vybrat krabičku poslední záchrany, ve které v případě nouze najdete vše potřebné.